Pomluva

Dost svého života času jsem strávil na dědině. Zná to snad každý… na jednom konci prdnutí, na druhém už porod. Pomluva je jednoduše lež, ne říkání pravdy za zády, ale lži. I já byl tématem. Světe div se. Lidé, co pomlouvají, jsou hrozní, lidé, co věřím pomluvám...

Pokračovat ve čtení

Dopis

Nejdražší čteš tyto řádky, protože jsem nenašel sil na další vzdor. Unaven a sláb odevzdávám svůj život tomuto listu a smrti, která za mnou už dlouhý čas stojí a otevírá svou náruč… aby mě přivítala tam, kam se tak strašně bojím jít. Neznám tvé jméno, neznám...

Pokračovat ve čtení

Vylejvačka (2): Osud

Vylejvačka (2): Osud

Poslední týdny byly docela oříšek. Takový vlašský. Takový ten kur*vsky velký vlašský ořech. Pocity u mě létaly nahoru a dolů. Dělal jsem jeden sekanec vedle druhého. Bolestivé úkony a činy s sebou nesou své velké následky. Pro někoho maličkosti, pro mě silné kusy...

Pokračovat ve čtení

Příběh: Půlnoční

Příběh: Půlnoční

Přestávají mě bolet rány pěstí, krev mi žilami proudí stále rychleji a cítím, jak se mi padající sníh doslova vypařuje z tváře, když na ni dopadne. Poslední rána mě udeřila… už neustojím nic a padám k zemi… Koukám se na nebe. Mraky pomalu plynou a nechávají občas...

Pokračovat ve čtení