Korporátní bullshit

Když člověk hledá nové zaměstnání, kouká na několik faktorů. Plat jde prozatím stranou, neboť se dlouho drží jakýsi trend sdělovat finanční odměnu až na konci výběrových řízení (a to by nejeden zájemce někdy kopal sedínky za tu ztrátu času). Důležitá je tedy nejen náplň práce, ale i tvář firmy. Při této příležitosti bych připomněl téměř ustálení slovní spojení: Korporátní bullshit.

Poprvé jsem tento tvar zaslechl v celkem nedávné době. Obě slova dohromady dávají naprosto zjevné sdělení a homo sapiens nemusí snad ani googlit, co si pod tím vlastně představit. Já však, popravdě, nemám představu již zcela jasnou.

Pokud budu konkrétnější, na slovu korporátní pravděpodobně každý zanechá myšlenku velké firmy. Zatímco pod slůvkem bullshit si není možné představit nic jiného, než hmotu, kterou dobře znají především občasné mající střevní chřipku. Ve výsledku se tedy pojmem korporátní bullshit dá jmenovat cokoliv, „co je zbytečná a nesmyslná sračka, která dost často bývá viděna v korporacích“. Kdybychom se zamýšleli nad konkrétními příklady, nebyl by to například povinný oblek s kravatou na pracovišti (když pracujete v právnické firmě, nemůžete vypadat jak nějakej klacek). Pokud ale pravidla a zákazy směrují na něco, co nemá nic společného s pracovní náplní, kulturou společnosti ani se společností samotnou, pak se nemůže, zcela pochopitelně, jednat o nic jiného, než již zmiňovaný korporátní bullshit.

Největší takovou sramoládou je ovšem to, když bullshitem je samotné sdělení, že bullshit ve firmě není (a je zabullshitováno). Podívejte se všude kolem. Každá firma hraje vabank! O pořádného zaměstnance se dneska personalisté perou, konkurence je veliká a každá firma vytahuje z rukávu jiné eso. Někdo to vezme cestou peněz, někdo vsází na tvář firmy.

Když ale tvář není, je ji třeba vytvořit. Za měsíc? Za dva? Nenene. To je běh na dlouhou trať. Protože takovou image je třeba vytvořit nejen na venek, ale i uvnitř. A každý zaměstnavatel si může být jistý, že když to uspěchá, vygeneruje jedině bullshit. Korporátní bullshit. A pozná onu chybu hlavně na svých zaměstnancích. A je jedno, jestli jich má deset, nebo sto.

Mnou toliko omílané slovní spojení je v tuto chvíli poněkud zavádějící. Pracoval jsem v korporacích a nic tak (odpusťte, ale nelze pořád opakovat stejné slovo, proto…) sračkoidního jsem skutečně nezažil.

Když jste nuceni chodit v práci ve firemním tričku, tak to bullshit být nemůže. Jste tvář firmy a takovou tvář chce majitel firmy prezentovat světu. V případě, že nemůžete při své práci poslouchat hudbu, a to i přesto, že Vaše práce, ani Vaše okolí tím nebude rušeno, jedná se o bullshit. Daleko za korporátním bullshitem je pak přesvědčovaní zaměstnance o tom, že něco ve firmě je, i přesto že zaměstnanec vidí, že to není.

Vyhledejte si na googlu slova Korporátní bullshit, moc toho nenajdete. Skoro by člověka i napadlo, že se s ním hlavně setkáte tam, kde se všichni dušují, že není. Tak bacha na to J

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *