Modlitba | Než jdu spát…

Pane,

Odpusť, že obracím k tobě svůj zrak teprve teď,

Na konci dne, kdy všichni spí.

Odpusť mou troufalost –  prosím – chvíli hleď,

A slyš modlitbu mou,

Mé prosby, mé díky do konců všech dní.

 

Dík za první nádech, za pohled na slunce ranní,

Dík za dobrý pocit, tu chvíli v radosti a díkůvzdání –

Prodluž, nech plynout ji mým tělem,

Nech přijmout slova řčená spasitelem,

A dovol, abych do konce dní svých,

Žil jak nikdy, byl pln chvil bezstarostných.

 

Díky za lásku, která mě v mém nitru hřeje,

Díky za bolest, kterou citím, kterou prožívám,

Tu bolest, co cítím když mi osud nedopřeje,

To vědomí, že nejsem přece tolik sám,

Že na vše, co mě čeká, s čím vším počítám,

Mě podržíš, můj pane, ať cokoliv se děje.

 

Pane,

Odpusť, že obracím k tobě svůj zrak teprve teď,

Ale znáš mě víc, a víš, jak mezi námi rostla zeď,

Neboť život můj se neubírál správným směrem,

A já pln zlosti, žalu a sálajíc hněvem,

Ranil jsem nejvíce ty, které jsem miloval,

A odpouštěl jim vše, i to, co jsem neudělal.

 

Dej mi, pane, sílu vzdorovat a bít se tomu,

Co cítím, že nepatří do mého domu,

Co pouze zraňuje a ničí to, čím vším chci být

A věz, že nechci jí či jemu více ublížit.

Tak prosím, ukaž mi ten správný cíl,

A nech mě usnout spánkem, neb nemám sil.

Amen

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *