Proč vůbec píšeš blog?

Je to necelých 14 dní, co jsem obnovil svou doménu www.o-vsem.cz a na ni blog, který jsem v minulosti plnil různými politickými názory. příběhy a povídkami, narážkami a postřehy. Pravdou je, že při letmém začtení se do více jak 15 let starých textů se mi zrovna nedostávalo velkého uspokojení nad dobře odvedenou prací… protože mnohdy jsem plodil neskutečné kraviny. Člověk ale s věkem roste, mění své názory a pohnutky, a především tříbí svůj projev do hodnotnějších výsledků, které se stále méně podobají ufňukaným blábolům mladého puboše.

Ačkoliv je dnes psaní blogu spíše ustupujícím fenoménem, rozhodnutí pro jeho obnovu padlo celkem jednoznačně. Každý totiž zvládáme své emoce, pocity a plnou hlavu myšlenek nějaký způsobem. Mě velmi pomáhá se z toho tak říkajíc vypsat. A nejen to vidím jako benefit:

  • skrze text mohu vyjádřit cokoliv, co cítím, co si myslím, co soudím…
  • skrze psaní si neustále procvičuji jazykové znalosti a vylepšuji tak svůj um v písemném projevu
  • pro psaní je důležitá inspirace… čtení jiných blogů a knih
  • skrze výsledné texty, jak věřím, mohu ledasčím pohnout

A možná právě poslední odrážka je pro mě tím největším motivátorem, protože nikdo přeci nechce tvořit jen tak. Chce ve čtenáři zanechat nějaký dojem, nahlodat myšlenkou, ukázat zrcadlo nebo také druhou stranu mince.

Nejsi někdy moc konkrétní?

Nejsem novinář, ale i tak se snažím nahlížet na věci maximálně objektivně. Jednoduše je popsat tak, jak jsou. V případech, které se mě přímo dotkly, se to samozřejmě někdy stáčí do osobní roviny, ale základní prvek snahy o objektivitu, nebo alespoň o nutnost hledání pravdy, tam stále zůstává. Konkrétních jmen jsem se většinou zdržoval, tedy za předpokladu, že se nejednalo o osobu veřejně známou.

Otázka na konkrétní jmenování lidí v mých textech padla popravdě poprvé až nyní, po zveřejnění příspěvku týkajícího se ukončení pracovního poměru s bývalým zaměstnavatelem. Zde jsem se opravdu moc nezdržoval tradičním kamuflováním zvířátky, po vzoru Orwella a jeho Farmy zvířat. Popisoval jsem události, tak jak proběhly, a vyjmenoval konkrétního původce a autora osy celého příběhu.

Byl jsem moc konkrétní? V tomto případě stále ještě nebyl. Jirka chce být všude vidět a slyšet (účastní se konferencí, poskytuje rozhovory, dělá podcasty…), aby tak mohl nadále šířit svou ideologii o svobodné firmě bez korporátního bullshitu. A to si přece zaslouží zrcadlo a pohled z druhé strany mince (zvláště pokud je druhý pohled dost jiný).

Až to bude opravdu moc, bude to i mimo zákon. A tuto mez, jak pevně věřím, i v té největší fantasmagorii nepřekročím.

Mohu tu také psát?

Sám nehodlám v psaní ustávat a v rozumných časových rozestupech tu po sobě vždy zanechám nějaké to dílko… ať už bude reagovat na dění minulé, aktuální témata, nebo bude jen výplodem mé fantazie.

Totéž chci nabídnout i Tobě, milý čtenáři. Prostor pro tvůj text plný myšlenek, názorů, postřehů nebo jen fantazií. Pokud i ty chceš rozvířit písmenka na klávesnici a vytvořit skvělý text, který zde bude zveřejněn, navštiv informační stránku o tom, jak tu lze blogovat. Přečti si všechny informace. Na konci se dozvíš, co vše potřebuješ k tomu, abys zde mohl začít publikovat své texty.



 

Zveřejněno v Jen tak

Související články

Odpovědi

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *