Smuteční
Zavři oči a jdi spát. Je noc, je čas, kdy tvá víčka zakryjí modré oči a neuvidíš nic než tmu. Dostaneš se do míst, která budou patřit jen tobě a nikomu jinému. To místo je tvým malým rájem. Zelený kraj a stromoví, ti usměvaví lidé, které jistě znáš. Už nebudeš žít jako dřív, už nebudeš se tolik bát, že život, který žila jsi, za nic nestál. A ty to víš. Ten sen bude tvou záchranou před tvrdou realitou dneška, a ty sama uvidíš, co všechno prožít můžeš jinak než kdy dřív.
Zavři oči a jdi spát. Neboj, o vše se postarám. Koupím ti lože, kde budeš snít, a bude ti dobře. Líp než kdy dřív. V šat krásný tě obléknu a pěkně tě upravím. Tvou hlavu složím na polštář ze sametu a zakryji tě hedvábím. Svá víčka zavři a zakryj modré oči, své ruce slož do klína a sni sen o světě, který není zde, mezi námi.
Zavři oči a jdi spát. Neboj, už ti nikdo neublíží, už se tě nikdo nikdy nedotkne, už nebudeš mít tu bolest na těle, už nebude bolest ani na duši. Tvou ochranou bude země, která nedovolí nikomu, aby na tebe kdy sáhl… snad jen zub času. Tvou ochranou bude tvé lože, jenž pro tebe zvolím. Tvou ochranou je ten, který nad námi jest, který nad námi bdí.
Zavři oči a jdi spát a poslechni si tu krásnou hudbu z kůru. Zavři oči a jdi spát a nedívej na ten dav lidí v tmavém. Zavři oči a jdi spát a nech nad sebou zavřít svět minulý. Zavři oči a odpočívej v pokoji…
Zveřejněno v Jen tak
Odpovědi