… a uzený, nejlepší studený

Dneska to bude o jedné velmi nepříjemné paní z mužovy strany… Nerada bych ji tu jmenovala, ale asi budete tušit, o koho jde. Pokud ne, řekněme, že o ní bývá hodně vtipů a nejsou zrovna lichotivé.

Ačkoliv jsem se snažila ze všech sil, aby můj muž měl posledních pár měsíců, co nejkrásnějších, nejpříjemnějších, bezbolestných, vždy se najde někdo komu to přijde málo. Ačkoliv ten dotyčný s námi nežil a vůbec netušil, co taková péče obnáší a jak se vlastně můj muž doopravdy cítil.

Bylo velmi náročné obstarat bezmocného ležícího muže, zvídavého téměř tříletého akčního syna, citlivou ani ne dvouletou princeznu a čerstvé miminko, které přišlo o svého tatínka teprve ve svých čtyřech měsících. Dovede si vůbec někdo představit ten záhul, když s námi nežije? Asi ne. Přesto se najdou určití lidé, v našem případě jeden, který si myslí, že jsem nechala svého muže trpět.

Přemýšlím, jak bych asi mohla? Jak bych se dokázala vědomě dívat na lásku mého života, aniž bych mu neulevila, jakkoliv nepomohla fyzicky a hlavně psychicky. Byla jsem vyřízená, protože napotřetí se nám povedl uplakánek a noci byly probdělé a celý den jsem musela opět fungovat na 200%. Netuším, jak dlouho bych to ještě vydržela, ale do manželovy smrti jsem to zvládla.

Jen, co několikrát zapadne a vysvitne Slunce po pohřbu, začnou zlé útoky od dotyčné osoby. Bylo v tom zapojené naše bydlení v domě, kde Ríša naposledy vydechl – odstěhovali jsme se. Následně záchrana pivotéky, která měla být zlikvidována – skákala jsem jak píšťalka pískala, abych ji zachránila. To, že od května tahám z “milé” osoby faktury za celou dobu firmy a doteď je nemám, ani nemluvím. Přináší mi to spoustu problémů.

To, že někteří sbírají drby a všichni víme, co drb znamená, vypovídá o určité vlastní nespokojenosti se sebou. Hlavní náplní života je evidentně na mě hledat jakoukoliv špínu, protože já se nedovedu starat řádně o děti, do práce nemám co chodit, mám dětem dávat lásku, číst jim, malovat si s nimi, hrát si, usínat s nimi. Nevzpomínám si, že bych něco z toho nedělala. A bohužel tyto tzv. rady mi přijdou velmi směšné, od někoho, kdo si nevzpomene ani na narozeniny jednoho z těch dětí. Celé tohle divadlo je směšné. A já v něm žádnou roli hrát nechci.

Určitou část své rodiny si vybíráme tím, že si někoho vezmeme. Ale už nám nikdo nemůže přikázat se s nimi stýkat. Ačkoliv z mé strany byla vždy slušnost a zájem, jen jsem se od druhé strany nechala fackovat jak panák, avšak pohár již přetekl.

Pouze ti, kteří nejsou spokojeni sami se sebou, jsou zlí na druhé.

Zveřejněno v Deníček

Související články

Odpovědi

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *