Něco končí, něco začíná

pátek 3.4.2020

Ani nevím, jak tomu říkat… obývák, jídelna, kuchyně… velká místnost. Opravdu. Také jsme tu společně strávili mnoho času. V místnosti, kde se všechno děje… kde obvykle zběsile pobíhají naše tři děti. V místnosti, kam už za námi nemůže přijít Richard, můj muž a láska mého života.

Dnes je totiž všechno jinak. Úplně jinak. Celý svět se mi totálně přetočil. Richard nesplnil svůj slib, podlehl nemoci a opustil mě. Nekladu mu to za vinu. Není jeho. Ta svině byla prostě silnější.

Jsem unavená. Stále se tu střídají cizí lidé… lékaři a pohřebáci. Každý něco chce. Každý něco potřebuje. Naštěstí nejsem sama, naštěstí mám rodinu a přátele… naštěstí mám ty, co tu jsou se mnou a snaží se se mnou držet krok… snaží se mě držet v rovině.

„Všechno bude v pořádku. Ne, ženo, neplač.“

Bob Marley

Je to hrozný den. Den, který ze mě urval neuvěřitelně ceněný kus mého já. Protože jedině s Richardem jsem se cítila celá. Dnes jsem taková poloviční.

Dnes ale také začíná nová etapa mého života… života mého a mých dětí. Bude to zvláštní život… ale Richard jím bude s námi stále proplouvat, byť už s námi není fyzicky.

Můj milý Ríšo, děkuju za vše! Vždy budeš v mém srdci!